KŮŇNENÍ STROJ

Projížďka centrem Prahy v kočáře taženým koňmi. To zní romanticky, ne?
Možná pro pasažéry, ale rozhodně ne pro koně, kteří kočár táhnou.
Ochránci zvířat po celém světě bojují za zákazy koňmi tažených kočárů a stále více z nich v tomto boji vítězí.
Důvod je jednoduchý; využívání zvířat pro zbytečný lidský rozmar by již nemělo být v 21. století tolerováno.

Koně jsou jako kořistní zvířata od přírody velmi citliví na hlasité zvuky a jakýkoliv nenadálý zvuk je může vylekat a dohnat k úprku před domnělým predátorem.

V rušných městech tak hrozí, že se kůň kdykoliv splaší a ohrozí tak život svůj i lidí okolo.

Není to však jen hluk, který z měst činí pro koně absolutně nevhodné prostředí; výfukové plyny z automobilů mají neblahý vliv na zdraví koní.

Image

Dr. Jeffie Roszel v polovině 80. let zkoumala dýchací potíže u koní tahajících kočáry v New Yorku. Výsledek studia byl jasný; zplodiny z automobilové dopravy významně poškozují tkáně v plicích koní, což má za následek poškození dýchacího systému. V té době byl provoz kočárů omezen na území Central Parku, dá se tedy předpokládat, že v dnešní době, kdy jsou koně již součástí dopravy, je situace ještě znatelně horší. Chůze po vybetonovaných ulicích měst ke všemu vede u koní k vážným problémům s končetinami. Nelze opomenout ohrožení jejich života dopravou; nehody, kdy automobil narazí do kočáru a zraní či usmrtí koně, se nestávají výjimečně. Podle veterinářky a odbornice na koně Holly Cheever nemohou města v žádném případě poskytnout humánní prostředí pro tažné koně.

Nelze pochybovat o tom, že pro koně je vyhýbání se automobilům a pohyb po rušných centrech měst velmi stresující. I přes to se objevila studie, která „prokazovala“ opak a tvrdila, že tažní koně jsou ve městech naopak šťastní, ba dokonce šťastnější než na venkově.
Jednalo se o studii vypracovanou vědci z Western Unversity of Health Sciences v Kalifornii. Ti se na východní pobřeží vydali zkoumat hladiny kortizolu, stresového hormonu, u koní v New Yorku. U 13 z více jak dvou stovek tažných koní nebyly prokázány zvýšené hladiny kortizolu, což podle vědců prokazovalo naprostou spokojenost koní.

Není však náhoda, že tato studie vznikla uprostřed tuhých bojů o zákaz kočárů taženými koňmi ve Velkém jablku. Provozovatelé koňských povozů za studii zaplatili 5 000 amerických dolarů s vidinou vědecky prokazatelného argumentu, který jakékoliv snahy o zákaz navždy pohřbí.

Proti více než podezřelé studii se vyjádřili odborníci na koně, mezi nimi i výše zmiňovaná veterinářka Holly Cheever. Podle ní nezáleží na hladinách kortizolu, ty totiž nejsou indikátorem spokojeného života u koní. Tažní koně neznají nic než kočáry a svoje stáje, není jim dána příležitost řádně si odpočinout a uspokojit své fyzické i psychické potřeby v pro ně přirozeném prostředí.
V představách lidí koně po řádně vykonané práci odchází do zaslouženého důchodu na louky či do azylů, bohužel ve většině případů je jejich „odměnou“ cesta na jatka.
Kůň, který již nemůže nadále sloužit účelu, který mu byl lidmi přidělen, je považován za zbytečného.

Aktivisté v New Yorku sice nadále lobují za zákaz, avšak ve 14 městech napříč USA jsou koňské povozy již zakázány. Posledním americkým městem bylo Salt Lake City, kde se katalyzátorem změny stala tragická smrt koně Jerryho. Carriage for Hire, společnost, která Jerryho vlastnila, ukončila po jeho smrti, která si získala mezinárodní pozornost, svůj provoz. Město pak na sklonku roku 2014 jednohlasně zakázalo koňmi tažené povozy na území města. O rok později stejný zákaz přijalo hlavní město Portorika San Juan. Španělská Barcelona se prohlásila za „přítele zvířat“ a od léta tohoto roku zakázala tuto turistickou atrakci s výjimkou kulturních slavností a událostí. V kanadském Montrealu momentálně běží přechodné období do konce příštího roku, od 1.1.2019 koňmi tažené kočáry zmizí ze tamějších ulic. Další evropská města jako Londýn, Paříž či Řím stáhly koňské povozy z rušných částí měst. V Indii se k tomuto tématu vyjádřila dokonce i justice; Bombajský nejvyšší soud v roce 2015 prohlásil koňské povozy za týrání zvířat a takovéto využívání koní pro lidské potěšení za zbytečné.
Image
Ať už je venku nesnesitelné vedro, před kterým není úniku, nebo naopak mrzne, koně musí pracovat. Tato zvířata v létě nezřídka zkolabují v důsledku naprostého vyčerpání a přehřátí organismu. V našem hlavním městě navíc koně nemají ani zastíněné stanoviště, v létě tak stráví několik hodin na přímém slunci i přes to, že teploty dosahují i 40°C a teplota betonu je tak ještě vyšší. I když je kůň bezpochyby silné zvíře, tahat těžký kočár s mnohdy až absurdním počtem lidí pro něj představuje obrovskou fyzickou námahu. Fakt, že táhání těžkého nákladu koňmi byli ve společnosti normalizováno, zcela jistě neznamená, že je to pro tato zvířata přirozené. Koně vozy bezpochyby utáhnout, protože musí. Ale otázkou zde není, zda to zvládnou, ale zda vůbec máme nárok po nich něco takového požadovat. Jejich život by neměl být o pouhém přežívání v městech, zaslouží si plnohodnotný život tam, kde je to pro ně přirozené – na loukách či ve výbězích, kde mohou svobodně běhat.